REGULAČNÍ LINIE

''Výběr regulační linie upevňuje základní geometrii díla; upevňuje tak jednu ze základních inspirací. Výběr regulační linie je jedním ze základních momentů inspirace, je jednou z vrcholných operací architektury.''

                                                                                                               - Le Corbusier

           Regulační linie. Regulační linie. Co přesně se mi to snaží říct. Působí to zprvu tak složitě až je to v samém zárodku úplně to nejjednodušší. Mám pocit, že přesně znám, chápu ten princip, funkci a genialitu věci, přičemž mě děsí otázka, jestli to naopak nechápu úplně špatně. 

           Od samého začátku Corbusierova tak trochu zmateného textu o regulační linii jsem si nebyl jistý, zda jsem myšlenku přijal správně, pak mi ale stačilo přečíst si pár řádků a život se zdál být hned mnohem jasnější. Proto jsem taky záměrně začal citací přesně onoho textu, který, si myslím, v podstatě dokonale vše shrnuje.

Před tím, než vám ukážu cíl tohoto článku, bych chtěl nejdřív předhodit existenci tohoto velmi užitečného obrázku. (Pokud jste však tuhle část už dávno nepřeskočili)

         Obrázek, který dokazuje, že ať už je budova sebesložitější, skrývají se v ní jednoduché a logické principy. Průčelí Arsenálu v Pireu, je rozloženo do jednoduchých geometrických obrazců, které dávají stavbě řád jako celku, symetrii a zároveň umísťují hlavní vchod.

Analýza stavby:

Jak sám Corbusier napsal, průčelí jak v čelních, tak i v odstoupených částech je regulováno úhlem A. Diagonálu, kterou tak vytváří se táhne přes celé průčelí stavby.

Rovnoběžky s touto diagonálou, jejichž vzdálenost od ní se systematicky mění. Všechny tyto linie pak umisťují okna či dveře, (nejen umisťují, ale udávají jejich velikost) dávají stavbě rytmus.

Nejzajímavějším prvkem vily jsou podle mě elipsovitá okna, která jsou umístěna tak, že rovnoběžky s hlavní diagonálou jsou ve skutečnosti sečny těchto elips, jsou proťatá pokaždé ve stejných bodech.

Jedná se o Villu Schwob (původně Villa Turkish) postavenou v roce 1916 ve Švýcarsku pro majitele výrobny hodinek Anatole Schwob. Architektem je již několikrát zmíněný Le Corbursier (Charles Edouard Jeanneret), což byl významný francouzský představitel architektury 20. století.

Corbusier se snažil dosáhnout harmonii stavby pomocí matematické přesnosti. Dokonce s umělcem období purismu Amedee Ozefant chtěl skrze Purist Manifesto poukázat na důležitost matematického řádu, uspořádání v architektuře.

Mně osobně přišla stavba na první pohled lehce v secesním duchu (mému přesvědčení napovídalo detailní rostlinné lemování kolem oken v přízemí objektu, taktéž i propojení vegetace, která se na nákresu průčelí objevuje - na různých fotografiích jsem ji ale nenašel). Dočetl jsem se, že Corbusierovi rané projekty lze považovat za geometrickou secesi, jež nese tendence purismu, v jehož myšlenkách se Corbusier snažil villu vytvořit. Mé tušení tedy bylo správné.

Informace o Ville Schwob